V rozhovoru pro web Eduzměna sdílí Petr Jíša své letité zkušenosti se zaváděním Metody instrumentálního uvědomování do života základní školy. Ředitel ZŠ Vorlina ve Vlašimi prošel před mnoha lety spolu s pedagogem Davidem Schickerem vzdělávacími kurzy Evy Váňové. Když spolu s učiteli pozorovali, že „že děti přestávají přemýšlet, ztrácejí selský rozum a mají problém se soustředěním nebo se samostatným řešením úloh“, začali do výuky na škole postupně začleňovat MIU. Dnes je v práci s metodou proškolena více než třetina pedagogického sboru.
Rozhovor s Petrem Jíšou byl publikován na stránkách iniciativy Eduzměna, která usiluje o zkvalitňování českého vzdělávání a pomáhá školám v regionech rozvíjet kvalitu výuky tak, aby děti bavila a připravila je na život. O významu MIU pro nabývání kompetencí přijde Petr Jíša diskutovat na blížící se konferenci Vzdělávání a rozvoj s Metodou instrumentálního uvědomování 27. listopadu v Praze (přihlásit se ještě můžete
zde).
Petr Jíša přibližuje v rozhovoru Já jsem OK, ty jsi OK přínosy MIU v oblasti rozvoje kognitivních funkcí a vědomého řízení vlastních myšlenkových procesů. Zdůrazňuje přitom, že MIU lze využít i pro rozvoj komunikace a sociálních dovedností: „Hodina probíhá bez neustálých korekcí chování a zároveň se v ní hodně mluví a diskutuje,“ říká Jíša, a doplňuje: „A je to kultivovaná debata.“
Cesta k běžnému využívání MIU ale nebyla podle Petra Jíši snadná – novinka se zpočátku setkala se skepsí jak u učitelského sboru, tak u samotných žáků. Smysl předmětu pro vlastní učení a rozvoj myšlení však postupně začali chápat a dopady MIU na atmosféru výuky ocenili i pedagogové. Dnes má škola přes dvacet proškolených lektorů z celkových šedesáti vyučujících, pořádá ranní „sdílecí“ hodiny pro kolegy a metodu zařazuje do výuky napříč všemi ročníky (od čtvrté třídy dokonce jako samostatný předmět).
Největší přínos vidí Petr Jíša v tom, jak se změnilo uvažování dětí. Žáci se učí vědomě volit vlastní strategie, pracovat s chybou a přenášet nabyté zkušenosti do jiných předmětů i běžného života – například při řešení slovních úloh v matematice, balení batohu na výlet nebo urovnávání konfliktů na hřišti. Metoda se dokonce přirozeně propisuje i mimo vyučování. Starší žáci například při dnech otevřených dveří mladším návštěvníkům neprozrazují hotová řešení, ale stejně jako jejich učitelé jim pomáhají správně mířenými otázkami.
Foto: Zuzana Kudrová (pro Eduzměnu)